atmosférický tlak
Atmosférický tlak
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Atmosférický tlak (barometrický tlak) je aerostatický tlak, který je způsoben atmosférou planety Země. Tento tlak je vyvolán tíhou vzduchového sloupce sahajícího od hladiny (nadmořské výšky), ve které tlak zjišťujeme, až po horní hranici atmosféry.
Hodnota tohoto tlaku je největší na zemském povrchu a s rostoucí výškou klesá. Barometrický tlak není stálý, ale kolísá v daném bodě zemského povrchu kolem určité hodnoty.
Tlak menší než barometrický tlak se nazývá podtlak, tlak větší než barometrický tlak se nazývá přetlak. Prostor s nulovým tlakem, tzn. dokonale prázdný prostor, se nazývá vakuum.
Atmosférický tlak má velký význam v meteorologii.
Obsah[skrýt] |
Barometrická rovnice
Vzhledem k velké stlačitelnosti plynů není barometrický tlak lineární funkcí výšky jako je tomu např. u kapalin (viz hydrostatický tlak). Mění-li se hustota s tlakem podle Boyle-Mariottova zákona, můžeme v atmosféře vymezit vrstvu vzduchu o hustotě ρ, která se nachází ve výšce h. Ze vztahu pro hydrostatický tlak lze pro tlakový rozdíl ve vrstvě psát
- dp = − ρgdh
Podle Boyle-Mariottova zákona při stálé teplotě platí
- ,
kde ρ0 a p0 označuje nějakou známou (základní) hustotu a tlak.
Z předchozích vztahů dostaneme
odkud po integraci a úpravě dostaneme vztah
Tento vztah bývá označován jako barometrická rovnice.
Pro závislost hustoty vzduchu na výšce můžeme podobně dostat
Normální tlak
Tlak vzduchu je závislý na nadmořské výšce, na velikosti tíhového zrychlení, na mocnosti, teplotě a hustotě atmosféry v daném místě. Z důvodu snazšího porovnávání výsledků různých měření barometrického tlaku byl zaveden tzv. normální tlak vzduchu (normální atmosférický tlak) pn (též p0 ), který je definován jako přibližně průměrná hodnota tlaku vzduchu při mořské hladině na 45° s.š. při teplotě 15 °C a tíhovém zrychlení gn = 9,80665 ms-2.
Měření
V meteorologii měříme tlak nejčastěji pomocí rtuťových tlakoměrů, aneroidů a barografů.
V meteorologii se atmosférický tlak vyjadřuje nejčastěji jednotkou hektopascal (hPa). Při použití rtuťových barometrů se stále užívá jednotka torr (milimetr rtuťového sloupce), která se dále přepočítává na hektopascaly.
Použití
Měření atmosférického tlaku má velký význam v meteorologii, neboť atmosférický tlak (a především jeho změny a rychlost těchto změn) jsou důležité pro předpověď počasí. Např. zvýšení atmosférického tlaku obvykle znamená příchod slunečného počasí s malou oblačností, zatímco pokles tlaku ohlašuje příchod oblačnosti a deštivého počasí.